reklama
46 fotek, 9.9.2012, 129 zobrazení, 19 komentářů | architektura, cestování
15 fotek, 7.9.2012, 60 zobrazení, 23 komentářů | cestování, krajina
29 fotek, 23.8.2012, 80 zobrazení, 39 komentářů | cestování, krajina
Menší skalní město budované kvádrovými pískovci leží pod vrchem Ostaš (někdy proto bývá nazýváno jako Dolní Ostaš, příp. Dolní Labyrint) u Police nad Metují a od roku 1956 je chráněno jako přírodní památka.
33 fotek, 23.8.2012, 84 zobrazení, 31 komentářů | cestování, krajina
Přírodní rezervace Ostaš byla vyhlášena v roce 1956 na rozloze 29,5 ha k ochraně vrcholové části stolové hory Ostaš (700 m). PR se nachází asi 2 km severozápadně od města Police nad Metují v okrese Náchod. Jméno Ostaš pochází od křestního jména Eustachius neboli Eustach, staročesky Ostach či Ostaš. Svatý Eustach byl patronem lovců a patrně míval v těchto končinách kapličku či obrázek.
25 fotek, 22.8.2012, 112 zobrazení, 21 komentářů | cestování, krajina
Teplické skály jsou součást NPR Adršpašsko-teplické skály. Nacházejí se v jižní části této rezervace asi 2 km západně od města Teplice nad Metují v okrese Náchod a zároveň CHKO Broumovsko.
Teplické skalní město je tvořeno výraznými skalními stěnami. Od Adršpašských skal je odděleno hlubokou Vlčí roklí.
12 fotek, 21.8.2012, 84 zobrazení, 3 komentáře | architektura, cestování
Výstavba kostela proběhla kolem roku 1450. Kostel Panny Marie je výjimečný nejen svým stářím, ale i technikou stavby, hrázděnou konstrukcí z mohutných dubových trámů, pobitou prkny na vnější straně nad ochozem a na všech stěnách interiéru.Zajímavé jsou desky s kronikářskými zápisy v ochozu kostela. Prvních šest desek bylo pořízeno v letech 1570 – 1630 a byly na nich popsány vesměs katastrofické události – přílet kobylek, velký požár města, neúroda a následný hlad. Do ochozu kostela byla přemístěna řada renesančních a empírových náhrobních kamenů ze zrušených hrobů.
51 fotek, 21.8.2012, 265 zobrazení, 29 komentářů | cestování, krajina
Přírodní rezervace Adršpašské skály leží na severovýchodě Čech, nedaleko města Náchod. K prohlášení oblasti za chráněnou došlo v roce 1933, kdy byl konečně oceněn stav zachovalých celků skalních měst či zříceniny hradu Adršpach.
39 fotek, 20.8.2012, 105 zobrazení, 7 komentářů | cestování, krajina
Národní přírodní rezervace Broumovské stěny (pol. Broumowskie ściany) byla vyhlášena v roce 1956 na rozloze 638 ha k ochraně krajinářsky významného nesouměrného hřbetu (Kuesta) Broumovských stěn. Nalézá se asi 4 km západně od města Broumov v okrese Náchod.
Broumovské stěny z kvádrových pískovců středního turonu tvoří přirozenou hranici mezi Polickem a samotnou Broumovskou kotlinou. V závislosti na úklonu vrstev jsou svahy směrem do Polické pánve mírné, zato k severovýchodu do rovinaté Broumovské kotliny spadá hřeben stěnami.
28 fotek, 19.8.2012, 130 zobrazení, přidat komentář | architektura, cestování
Brzy po roce 1300, za panování opata Bavora (1290 - 1322), bylo v Broumově zřízeno benediktinské proboštství. Vzhledem k tomu, že původní tvrz byla vypálena odbojnými fojty, byl na jejím místě zbudován klášter s gotickým chrámem zasvěceným sv. Vojtěchu. Součástí klášterních statků byl též pivovar založený roku 1348.Původně gotický kostel sv. Vojtěcha byl přestavěn v barokním slohu pod vedením italského stavebního mistra Martina Allia z Löwenthalu v letech 1685-1688 a přestavbu dokončil Kilián Ignác Dientzenhofer v letech 1721-1723. Později následovala přestavba klášterních budov podle návrhů Kryštofa Dientzenhofera a K. I. Dientzenhofera.
19 fotek, srpen 2012, 176 zobrazení, 4 komentáře | architektura, cestování
První písemná zmínka o Broumově je z roku 1256. Roku 1348 byl Broumov na základě rozhodnutí Karla IV. povýšen na město. Od roku 1213 byli majiteli Broumovska a Policka břevnovští benediktýni, kteří ke kolonizaci broumovska pozvali lokátory z Německa a podle toho vypadala skladba obyvatel. V roce 1946 došlo k odsunu většiny obyvatel Broumova. V současné době v Broumově žije necelých osm tisíc obyvatel.
14 fotek, 22.7.2012, 432 zobrazení, 10 komentářů | krajina
Kočky na Kočce:-)
18 fotek, 16.7.2012, 80 zobrazení, 11 komentářů | krajina
14 fotek, 16.7.2012, 43 zobrazení, 9 komentářů | krajina
Jeden z nejkrásněších pohledů na Středohoří je ze západního výběžku Varhoště, z kóty 510.
21 fotek, 12.7.2012, 93 zobrazení, 28 komentářů | cestování, krajina
... a zpátky. Občas sprchlo, ale je to o membráně:)
11 fotek, 10.7.2012, 66 zobrazení, 12 komentářů | krajina
Jelení skála (kámen) je čedičové skalisko na východním okraji Stožce, poblíž nádraží Jedlová.
15 fotek, 10.7.2012, 182 zobrazení, 19 komentářů | krajina
Dvojice Jedlovských rybníků leží v pramenné oblasti Chřibské Kamenice uprostřed lesů na jižním úpatí hory Jedlová. Jižnější Velký a severnější Malý Jedlovský rybník byly původně určeny k zachycování vody při povodních a jarním tání sněhu. V roce 1705 se po dlouhých deštích hráz rybníků protrhla a vzniklá povodeň si v Chřibské vyžádala 5 životů. Znovu došlo k protržení hráze Malého rybníka po vydatných deštích 8. srpna 2010, ale tentokrát povodňovou vlnu zachytila níže ležící přehrada Chřibská.
19 fotek, 10.7.2012, 84 zobrazení, 18 komentářů | krajina
Malý Stožec je výrazný znělcový vrch (659 m), ležící asi 1,5 km jihozápadně od hory Jedlová, poblíž Horní Chřibské.
10 fotek, 29.6.2012, 166 zobrazení, 9 komentářů | cestování
Čeňkova pila leží na soutoku říčky Křemelné s řekou Vydrou v Šumavských pláních. Soutokem Křemelné a Vydry tu vzniká řeka Otava.
Kdysi skutečná pila byla pojmenovaná podle obchodníka se dřevem Čeňka Bubeníčka, který zde pilu v letech 1863-70 postavil. Dřevo se tehdy vázalo do vorů a plavilo po řece Otavě. Místo je rovněž známé pobytem Bedřicha Smetany, který sem v létě roku 1867 zavítal na návštěvu k majiteli pily. Na pravém břehu Otavy můžete najít tzv. Smetanův smrk, který sám Smetana tady zasadil.
Dnes se v osadě nachází funkční vodní elektrárna Čeňkova pila a vodní elektrárna Vydra z let 1934-1938. Elektrárny jsou funkční technickou památkou.
35 fotek, 29.6.2012, 101 zobrazení, 9 komentářů | krajina
Jméno Vydra nese řeka od soutoku Modravského, Roklanského a Filipohuťského potoka, které se spojují na Modravě, až ke vzniku Otavy na soutoku s Křemelnou u Čeňkovy Pily.
Za hlavní pramennou větev Vydry je považován Modravský potok (někdy zvaný též Luzný), který pramení v šumavských pláních na severozápadním svahu Luzného (Lusen, 1.373 m) v nadmořské výšce 1.210 m.
Od pramene Modravského potoka k soutoku s Křemelnou je Vydra dlouhá 23 km a odvodňuje území o rozloze asi 147 km čtverečních.
Po celé délce toku mezi Modravou a Čeňkovou Pilou vede podél Vydry trasa červené turistické značky. Její část v úseku mezi Antýglem a Čeňkovou Pilou je známá jako naučná stezka Povydří popisující zajímavosti stejnojmenné přírodní rezervace.

Komentáře

nebo přihlásit Komentář lze odeslat klávesovou zkratkou shift + enter

Rajce.net je největší česká sociální síť
zaměřená na sdílení fotografií a videí.

Nabízí neomezený prostor zdarma, snadnou a rychlou výrobu fotoknih i jiných fotoproduktů.

Partneři

Visa Mastercard Maestro American Express Visa Electron